Úpravy veřejných ploch Horního náměstí, Olomouc

Když jsme přemýšleli o koncepci celého náměstí, procházeli jsme řadu kreseb a obrazů, které náměstí popisovaly jako reprezentační salón města, a to zejména obraz „Vjezd kardinála Ferdinanda Troyera do Olomouce“. Z těchto výjevů se zrodila naše idea, kdy náměstí chápeme jako pomyslné jeviště s kašnami, sloupem, centrálně umístěnou radnicí a kulisou budov v pozadí. Na této městské scéně se odehrávaly slavnostní průvody, popravy nebo jiné významné i bezvýznamné události za přítomnosti širokého obecenstva. My jsme se v našem obrazu pokusili navrátit náměstí podobu reprezentačního salónu města. Průběžně vyspravovaná a doplňovaná dlažba nám připadala zajímavá, protože je v ní zaznamenán čas. Začali jsme tedy o dlažbě uvažovat jako o vyspravovaném koberci obývacího pokoje velkého domu – města. Všechna pole dlažby byla přesně zaměřena včetně plomb po výkopech, které pro někoho znamenaly estetický kaz v koberci, ale i ty byly navráceny na své místo. Nešlo nám o to rozlišovat, které pole je kvalitnější, které je naopak špatné. Pokud se začne estetizovat, pak nelze přesně stanovit hranici. Výsledný obraz právě díky použití staré dlažby, která se nedá napodobit novým materiálem, působí celistvě. Všemi poli pak prostupují jako zlatá stuha mosazné pásky, které mají především za cíl zvýrazňovat směry jednotlivých ploch dlažby. Jedná se o jediný soudobý artefakt, který ukazuje mnohotvárnost historické dlažby, a zároveň spojuje koláž různých druhů dlažeb do jednoho celku. K této představě jsme přidali i mobiliář. Lavička a lampa jsou zásadními prvky mobiliáře, které svým designem také vycházející z představy náměstí jako salónu nebo pokoje města, a proto byly navrženy v takřka interiérovém duchu. Informační bronzový model města ukazuje velikost historického jádra a pomáhá návštěvníkům v orientaci. Z hlediska umělého osvětlení náš návrh počítal s tím, že bude plocha náměstí světelně potlačena a naopak zvýrazněny dominanty. Je to vlastně scénografický přístup jako v divadle nebo při instalaci v galerii, kdy vyniknou vystavené prvky.

V roce 1995 1. místo v architektonické soutěži
V roce 2001 čestné uznání v Piranesiho ceně za realizaci
V roce 2002 cena v kategorii rekonstrukce v grand prix obce architektů V roce 2009 cena Rudolfa Eitelbergera za realizaci Horního náměstí v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a na Olomoucku za léta 1990—2008